Moje první focení bylo neuvěřitelně násilné, sfotografem vjeho bytě. Ale pokračovala jsem, protože jsem potřebovala pracovat. Bylo mi 17let, prožívala jsem noční můru, ale myslela jsem si, že tohle je světdospělých. Ma première séance photo était d’une violence inouïe, avec un photographe dans son appartement. Mais j’ai continué parce que j’avais besoin de travailler. J’avais 17 ans, je vivais un cauchemar mais je pensais que c’était ça, le monde des adultes, en fait.[2] — Noémie Merlantová
Nerozhodla jsem se být fotografkou; náhodou jsem do toho spadla. I didn't decide to be a photographer; I just happened to fall into it.[4] — Berenice Abbottová
Reference
↑
Willfried Baatz. Malá encyklopedie fotografie, Computer Press, Brno, 2004.
↑
Noémie Merlant: la loi du désir, de ses «femmes au balcon» à «Emmanuelle». parismatch [online]. 2024-04-27[cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
↑
Pavel Scheufler: Fotografii mám příliš rád, než abych se jí živil. fotografovani.cz [online]. 2008-05-25[cit. 2014-01-05]. Dostupné online.
↑
MITCHELL, Margaretta. Recollections: ten women of photography. [s.l.]: Viking Press, 1979. S.12. (anglicky)